Varroáza včel
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

29.10.2025

Varroáza včel

Varroáza je velmi nebezpečné parazitární onemocnění včel, které v určité míře postihuje téměř všechna včelstva. Jak se proti této nemoci bránit? Jaká jsou preventivní opatření? A jak se onemocnění projevuje? Odpovědi najdete v následujícím článku.

Původce onemocnění

Příčinou varroázy je roztoč Varroa destructor. Tento parazit napadá jak dospělé včely, tak zavíčkovaný plod. Poprvé byl zaznamenán v Indonésii. Během následujících padesáti let se rozšířil do Číny, Indie, následně přes Rusko do Německa a Polska. Existují i záznamy o výskytu na Havaji.

Příznaky nákazy

Roztoči jsou viditelní pouhým okem – nacházejí se na dospělých včelách i na plodu ve všech vývojových stádiích. K vývoji potřebují jak dospělé včely, tak jejich potomstvo. Varroa destructor se živí tukovým tělískem dospělých jedinců, poté přechází na plod. Následkem toho včelstvo slábne, je podvyživené a nově líhnoucí se včely jsou často deformované – mohou mít zakrnělá nebo chybějící křídla, deformované nohy, křivé tělo či zmenšené zadečky. Včelstvo je celkově oslabeno a náchylnější k dalším onemocněním.

Léčba

Ošetření proti varroáze se obvykle provádí na jaře (v březnu a dubnu) a na začátku podzimu (v srpnu a září). Je důležité volit správné metody a pravidelně je obměňovat, protože roztoč se může přizpůsobit a stát se rezistentním vůči účinným látkám. Nestačí jen změnit název přípravku – musí se měnit i samotná účinná látka. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Z přírodních prostředků lze využít kyselinu mravenčí, mléčnou, citronovou nebo šťavelovou. Existují také alternativní metody, jako je fumigace spálenými listy rajčat, křenu nebo červené řepy, případně vyřezávání trubčího plodu. Tyto přístupy však nezaručují úplnou účinnost. U chemických přípravků je třeba věnovat pozornost době použití – některé látky se mohou vstřebávat do medu. Vždy je nutné řídit se příbalovým letákem. Mezi nejúčinnější léčiva patří přípravky s účinnou látkou amitraz.

Prevence

Důležitým preventivním opatřením je dostatek potravy – včely pak nemají potřebu loupit v cizích, případně nakažených úlech, což snižuje riziko přenosu parazita. Klíčová je také pravidelná obměna starých rámků za nové. Každoročně do 15. února je nutné odevzdat vzorky na Státní veterinární ústav (SVÚ). Vzorek se odebírá nejdříve 30 dní po posledním podzimním preventivním ošetření, kdy se na dno úlu vloží čistá, ometená podložka. Po uplynutí této doby se měl smete do uzavíratelné nádoby. Pokud má včelař více včelstev, měly by se vzorky ze všech úlů sloučit do jednoho. Před odesláním je nutné vzorek řádně označit – uvést celé jméno chovatele, registrační číslo, číslo stanoviště a počet včelstev.

Další články

Přepeřování slepic: proč k němu dochází a jak hejnu pomoci?

09.09.2026

Přepeřování slepic: proč k němu dochází a jak hejnu pomoci?

Kurník je plný peří, slepice vypadají trochu otrhaně a vajec v hnízdě ubývá. Na první pohled to může působit znepokojivě, ale na konci léta a během podzimu jde většinou o zcela přirozený jev.

Přečíst článek
Dvojitý žloutek, měkká skořápka nebo vejce bez žloutku: Co všechno může slepice snést?

09.09.2026

Dvojitý žloutek, měkká skořápka nebo vejce bez žloutku: Co všechno může slepice snést?

Většina slepičích vajec vypadá podobně. Občas se ale v hnízdě objeví opravdová kuriozita – obří vejce se dvěma žloutky, drobné vajíčko nebo třeba vejce s měkkou skořápkou. Proč se to děje a kdy je potřeba zbystřit?

Přečíst článek
Kanibalismus u drůbeže: proč vzniká a jak mu předcházet?

04.09.2026

Kanibalismus u drůbeže: proč vzniká a jak mu předcházet?

Kanibalismus u drůbeže patří mezi nepříjemné problémy, se kterými se mohou setkat menší i větší chovatelé. Projevuje se vzájemným ozobáváním, vytrháváním peří nebo napadáním zraněných míst. 


Přečíst článek