Autor: Pavel Frček
29.04.2025
Jak vypadá včelařský rok?
Práce včelaře se odvíjí od přírody – od počasí, teplot a především od dostupnosti přirozených zdrojů včelí potravy. Proto je zásadní sledovat roční cyklus, který zahrnuje rozkvétání tzv. vůdčích rostlin. Každé období má své specifické požadavky na péči o včelstvo. Včelařský rok lze rozdělit do sedmi základních období, přičemž každé z nich vyžaduje konkrétní postupy a opatření. Pojďme se na ně společně mrknout.
1. Podletí
Podletí představuje začátek včelařského roku, kdy kvetou například slunečnice či jetel. Pastvy však postupně ubývá a včely se připravují na zimu. To se projevuje snížením plodování, vyháněním trubců, slíděním a loupežením. Včelař v této době kontroluje stav včelstev, spojuje slabší včelstva a v případě nedostatku přirozené potravy včely přikrmuje.
2. Podzim
Podzim trvá zhruba od září do listopadu a začíná rozkvětem ocúnů. Včely se postupně stahují do zimního chumáče. Včelař provádí kontrolní prohlídku, vytřídí nevhodné plástve (souše) a provede opatření proti varroáze.
3. Zima
Zima představuje období vegetačního klidu (listopad–březen), kdy včely setrvávají v zimním chumáči, udržují teplotu a spotřebovávají zásoby. Včelař dbá především na klid včelstva a jeho ochranu. Pokud včelstvu hrozí hladovění, musí mu dodat zásoby. V tomto období se také odebírají vzorky pro vyšetření na nosematózu a provádí se údržba včelařského zařízení – například příprava rámků, drátkování a dezinfekce úlů.
4. Předjaří
Předjaří trvá od března do dubna a jeho začátek signalizuje rozkvět olše lepkavé. V tomto období rozkvétají také lísky, jívy, bledule, sněženky a sasanky. Včelstva rychle zvyšují plodování a jejich rozvoj vyžaduje zvýšenou pozornost, aby nedošlo k hladovění. Včelař rozšiřuje česna, provádí jarní prohlídky (kontrola síly včelstva a přítomnosti matky), spojuje slabá včelstva a podle potřeby doplňuje zásoby nebo včely podněcuje.
5. Jaro
Jaro (duben–květen) začíná rozkvětem třešně ptačí a srstky. V tomto období je hlavní snůškou nektar z ovocných stromů a následně řepky ozimé. Včelstva intenzivně rozvíjejí svůj rozmnožovací a stavební pud. Včelař proto rozšiřuje plodiště a nasazuje medníky.
6. Časné léto
Časné léto přichází s rozkvětem trnovníku akátu a představuje druhou hlavní snůšku. Včelstva dosahují vrcholu plodování a zároveň vrcholí období rojení. Včelař se proto snaží rojení předcházet, případně sbírá vyrojená včelstva a provádí medobraní. Vždy však dbá na to, aby včelám ponechal dostatečné množství zásob.
7. Plné léto
Plné léto začíná rozkvětem lípy malolisté. Včelstva jsou v tomto období na vrcholu síly a během krátké doby nahromadí velké množství zásob. Včelařova práce vrcholí závěrečným odběrem medu.
Rada na závěr
Med skladujte nejlépe ve skleněných nádobách, které musí být čisté, dokonale uzavíratelné a umístěné na chladném, suchém a tmavém místě. Správné skladování zajistí zachování kvality a léčivých vlastností medu po dlouhou dobu.
Další články
09.09.2026
Přepeřování slepic: proč k němu dochází a jak hejnu pomoci?
Kurník je plný peří, slepice vypadají trochu otrhaně a vajec v hnízdě ubývá. Na první pohled to může působit znepokojivě, ale na konci léta a během podzimu jde většinou o zcela přirozený jev.
Přečíst článek
09.09.2026
Dvojitý žloutek, měkká skořápka nebo vejce bez žloutku: Co všechno může slepice snést?
Většina slepičích vajec vypadá podobně. Občas se ale v hnízdě objeví opravdová kuriozita – obří vejce se dvěma žloutky, drobné vajíčko nebo třeba vejce s měkkou skořápkou. Proč se to děje a kdy je potřeba zbystřit?
Přečíst článek
04.09.2026
Kanibalismus u drůbeže: proč vzniká a jak mu předcházet?
Kanibalismus u drůbeže patří mezi nepříjemné problémy, se kterými se mohou setkat menší i větší chovatelé. Projevuje se vzájemným ozobáváním, vytrháváním peří nebo napadáním zraněných míst.