Autor: Pavel Frček
20.03.2026
Jak se z králíka stal symbol Velikonoc
Blíží se období Velikonoc – čas oslav, obnovy a nových začátků. Příroda se probouzí k životu, dny se prodlužují a vše kolem nás získává novou energii. K tomuto období neodmyslitelně patří malovaná vajíčka, jarní výzdoba a také jeden z nejznámějších symbolů vůbec – velikonoční zajíček.
Právě ten dnes patří mezi nejrozšířenější velikonoční motivy, zejména v západní Evropě a Severní Americe. Postupně si však našel cestu i k nám, a to především díky čokoládovému průmyslu, reklamám a populární kultuře.
Původ velikonočního zajíčka
Symbolika zajíce sahá hluboko do minulosti. Už od pradávna byl zajíc spojován se životní silou, energií a především plodností – a to kvůli jeho schopnosti rychlého rozmnožování. Právě proto se stal přirozeným symbolem nového života a obnovy, tedy hodnot, které jsou s jarem úzce spjaty.
Ve starověkých germánských kulturách byl zajíc spojován s bohyní jara a plodnosti jménem Eostre (nebo Ostara). Podle některých teorií je právě po ní pojmenován i anglický název Velikonoc – Easter. Tato bohyně byla považována za ochránkyni života, přírody a dětí.
Během jarních slavností byla Eostre často zobrazována se zajícem jako svým posvátným zvířetem. Zajíc tak symbolizoval nejen plodnost, ale i cykličnost života a návrat světla po dlouhé zimě.
Velikonoce v křesťanství
S příchodem křesťanství získaly Velikonoce nový význam – staly se svátkem zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Přestože jde o náboženskou událost, časově se kryje s jarem, a proto si zachoval i původní symboliku nového života a obnovy.
Zajíc jako zvíře spojené s plodností a vitalitou, tak přirozeně zapadl do velikonoční symboliky. Jeho přítomnost v probouzející se přírodě byla vnímána jako důkaz síly života a neustálého koloběhu přírody.
Velikonoční zajíček v německé tradici
Tradice velikonočního zajíčka, jak ji známe dnes, se začala formovat v Německu někdy mezi 16. a 17. stoletím. Podle lidových zvyků přinášel zajíček dětem barevná vajíčka jako odměnu za jejich dobré chování.
Děti si pro něj připravovaly hnízda – podobně jako dnes připravujeme košíky – do kterých zajíček vajíčka ukrýval. Tato tradice byla mezi lidmi velmi oblíbená a postupně se rozšířila i za hranice Německa.
S německými přistěhovalci se dostala do Severní Ameriky, kde se dále rozvíjela a přizpůsobovala moderní kultuře. Ve 20. století se velikonoční zajíček stal globálním symbolem Velikonoc – často v podobě čokoládových figurek, dekorací nebo součástí marketingových kampaní.
Symbol, který spojuje tradici i moderní dobu
Dnes je velikonoční zajíček především symbolem radosti, jara a nového života. I když jeho původ sahá do dávných pohanských tradic, dokázal se přirozeně propojit s křesťanským významem Velikonoc i s moderními zvyky.
Ať už ho vnímáme jako posla vajíček, symbol plodnosti nebo jen roztomilou součást jarní atmosféry, jedno je jisté – bez zajíčka by Velikonoce nebyly úplné.
Další články
09.09.2026
Přepeřování slepic: proč k němu dochází a jak hejnu pomoci?
Kurník je plný peří, slepice vypadají trochu otrhaně a vajec v hnízdě ubývá. Na první pohled to může působit znepokojivě, ale na konci léta a během podzimu jde většinou o zcela přirozený jev.
Přečíst článek
09.09.2026
Dvojitý žloutek, měkká skořápka nebo vejce bez žloutku: Co všechno může slepice snést?
Většina slepičích vajec vypadá podobně. Občas se ale v hnízdě objeví opravdová kuriozita – obří vejce se dvěma žloutky, drobné vajíčko nebo třeba vejce s měkkou skořápkou. Proč se to děje a kdy je potřeba zbystřit?
Přečíst článek
04.09.2026
Kanibalismus u drůbeže: proč vzniká a jak mu předcházet?
Kanibalismus u drůbeže patří mezi nepříjemné problémy, se kterými se mohou setkat menší i větší chovatelé. Projevuje se vzájemným ozobáváním, vytrháváním peří nebo napadáním zraněných míst.